V obci Orlické Záhoří, ležící nedaleko hranic s Polskem, jsme navštívili provozovnu pana Petra Suchára, který od roku 2012 provozuje peletovací lis TL700 od firmy Gama Pardubice. Dozvěděli jsme se, co převážně tvoří vstupní surovinu, kolik peletek lis vyprodukuje, jaká jsou úskalí jeho provozování nebo na co při výběru lisu brát zřetel.
Místní podmínky
Chráněná krajinná oblast Orlické hory se rozkládá na severovýchodě České republiky při státní hranici s Polskem. Osu území tvoří hřbet Orlických hor od Olešnice v Orlických horách na severu po Zemskou bránu na jihu, který spolu s přiléhajícími strmými svahy a malebným podhůřím představuje pozoruhodně zachovalý krajinný celek východních Čech. Krajina se vyznačuje významným zastoupením přírodních hodnot vázaných zejména na přírodě blízké lesní ekosystémy, rašeliniště a extenzivně využívané travní porosty. Vysoký podíl lesů na hřebenech hor je v nižších polohách vystřídán mozaikou lesů, luk a pastvin. Typickým rysem krajiny je vysoký podíl mimolesní zeleně.
Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v rámci své činnosti zajišťující ochranu přírody reguluje kosení a pravidelnou údržbu lučních porostů s ohledem na podporu klíčení, konkurenčně slabých druhů nebo v souvislosti s ochrannou ptactva v době hnízdění. Díky tomu probíhá na spoustě území seč v období, které vylučuje sušení sena za účelem dalšího využití v zemědělství. K dispozici je zde tedy velké množství odpadního sena a slámy, které slouží právě na výrobu agropeletek.
Peletovací lis TL700
Peletovací lis na biomasu TL700 se používá pro peletování suchých pilin, slámy, sena, kukuřice, slunečnice a odpadu vzniklých při čištění obilovin, jejichž fyzikálně-mechanické vlastnosti umožňují jejich stmelování [2]. Vlhkost suroviny se musí pohybovat od 12 do 14%.
Skříň stroje je tvořena litinovou vanou s určeným množstvím převodového oleje, ve kterém jsou uložená ozubená kola převodovky, uzavřená horním litinovým víkem s přírubami pro upevnění elektromotoru a krytu lisovacího zařízení. V jejím dnu je pomocí příruby přišroubována pevná hřídel, nesoucí ve své horní části lisovací hlavu.
Lisovací zařízení se skládá z kruhové ploché matrice, hlavy s lisovacími rolnami, odřezávacích nožů, vynášecího kotouče a výpadu zpracovávaného produktu. Matrice je nesena přírubou, která je uložena na horním konci duté hřídele. Otáčení lisovacích rolen je samovolné odvalováním po rotující matrici. Matrice ve svém obvodu nese válcový kryt lisovacích rolen.
Elektromotor je rozbíhán softstartérem. Na hřídeli elektromotoru je spolu s hnacím ozubeným pastorkem upevněno i jednoduché rozstřikovací zařízení, sloužící k mazání horního páru ozubených kol.
Jak výroba pelet probíhá
Surovina pro výrobu pelet je odvezena na výrobní linku, kde je nejprve rozmělněna na malé kousky, které jsou následně lisovacím ústrojím vtláčeny do otvorů matrice. Odtud se již odlamují horké, lisováním zahřáté, pelety, které je potřeba na závěr vychladit. Lis pana Suchára pracuje v třísměnném provozu s přestávkou přes víkend. Zapíná se na noční nedělní směnu a vypíná v pátek večer. Bez přerušení tedy běží vždy 120 hodin. Hodinová produkce činí zhruba 800 kg, týdenní téměř 100 tun.
Zkušenosti z provozu lisu
Lis zatím funguje bez poruch a probíhá pouze výměna dílů, u nichž dochází k postupnému opotřebovávání. „Zhruba každých 1 500 tun dochází k výměně matrice a lisovacího ústrojí. Z Pardubic si vždy dovezeme nový zaběhnutý set, který je okamžitě připraven k práci. Odstávka se tak pohybuje pouze v řádech hodin,” vysvětluje pan Petr Suchár. Interval výměny samozřejmě záleží na množství abrazivních a lepivých příměsí ve vstupní surovině. „Asi jako u každého jiného stroje je i zde samozřejmě důležitý přístup obsluhy,” upřesňuje k výměnným intervalům pan Suchár.
Obecně lze říci, že vzhledem ke své konstrukci vyžaduje stroj minimální údržbu. A pokud již nějaký ten servis je třeba, probíhá vždy bez problémů. „Zde musím pochválit firmu Gama Pardubice. Je vidět, že lisy vyrábí a nejsou pouhými prodejci. Díky tomu mají veškeré náhradní díly skladem a ještě důležitější je to, že jejich lidé celé technologii rozumí. Zvláště první měsíce provozu, kdy jsme s lisem neměli ještě tolik zkušeností, nám několikrát obratem pomohli,” dodává na závěr Petr Suchár.
Závěr
Spotřeba pelet v současné době roste a výhledově tento trend ještě potrvá, jak naznačuje [3]. V případě dostupnosti suroviny na lisování, která nemá v zemědělství ani v jiném průmyslu další využití, nabízí peletování zajímavou možnost jejího zhodnocení. V období nepříznivých výkupních cen, nadvýroby nebo horší kvality dává smysl peletovat také běžné zemědělské komodity jako například seno, slámu, ale dokonce i kukuřici, obilí atd. Třeba řepková sláma je hojně dostupným kandidátem.
Literatura:
[1] orlickehory.ochranaprirody.cz
[2] Peletovací lis TL700 na biomasu, www.gama-pardubice.cz
[3] PIX Bioenergy and Biomass, www.foex.fi
