Pluh – rozhodující článek konvenčního zpracování půdy

Přes různé komerční zájmy výrobců chemikálií i výrobců strojů je vhodné posuzovat různé způsoby zpracování půdy s ohledem na půdní a klimatické podmínky. Zejména je nutné přihlížet ke struktuře a možnostem pěstovaných plodin. Půda je nejen hlavním prostředkem v rostlinné výrobě, ale je i neobnovitelným přírodním zdrojem, významnou ekologickou hodnotou, jejíž charakter ovlivňuje ráz krajiny. Základním předpokladem úspěšného pěstování plodin je strukturní, biologicky aktivní půda. Cílem zpracování půdy, která umožňuje založení porostu kulturní plodiny, je:

• půdu nakypřit, drobit, mísit, obrátit a zapravit do půdy rostlinné zbytky a hnojiva,
• zničit nebo omezit škůdce, plevele a choroby,
• snížit či omezit neproduktivní výpar, zlepšit aeraci půdy,
• zvýšit či umožnit zasakování vody,
• odstranit zhutnění půdy způsobené předchozími pracovními operacemi.

Uvedená opatření umožní podpořit aktivní edafon a umožní růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu. Cílem správného zpracování půdy z hlediska ekonomického je dosažení co největšího výnosu, jak v tomto roce, tak i v letech následujících. Ekologický aspekt zpracování půdy spočívá v tom, že vytváří kvalitní životní prostředí pro velké množství organismů, které svou životní činností vytváří a udržují podstatnou vlastnost půdy a to je její úrodnost.

Volba pracovního postupu zpracování půdy

Z hlediska zpracování je rozhodující půdní druh a vlhkost půdy. Obsah jílovitých částic, jak je uvedeno v tab. 1, způsobuje zvýšenou pevnost ornice a tím i zvýšený pracovní odpor. Z hlediska pracovních orgánů působící na půdy je rozhodující obsah křemenných částic v půdě, které způsobuji vyšší abrazivní opotřebení.

Tab.1: Pevnost ornice (suché) v závislosti na půdním profilu (Pastorek a kol., 2002)

V současné době se v Evropě používá rozdělení zpracování půdy do třech kategorií:

A) Konvenční (klasické) zpracování půdy (pluhem) – toto zpracování je dáno každoročním obracením a kypřením orničního profilu pluhem s následnou předseťovou přípravou a setím.

B) Půdoochranné (konzervační) zpracování půdy (bez pluhu) – takový postup, při kterém rostlinné zbytky částečně nebo úplně pokrývají povrch půdy. Sem patří všechny způsoby redukovaného zpracování půdy, pásové zpracování i zpracování v hrůbcích.

C) Přímé setí – je setí do nezpracované půdy. Konstrukce stroje umožní provést všechny operace spojené s výsevem osiva při jedné jízdě.

Pluh – základní stroj pro konvenční zpracování půdy

Výhodou pluhu je, že výborně zaorává rostlinné zbytky, plevele a tím dosahuje čistý povrch bez rostlinných zbytků. Při orbě pluh obrací, kypří a drobí převážnou část orebního profilu. Orba pluhem umožňuje redukci nebezpečí infekce houbami, umožňuje i mechanické ničení slimáků a myší. K nevýhodám pluhu patří větší spotřeba paliva při orbě za nepříznivých podmínek a orba může způsobit větší utužení podorniční. Po orbě je nutné před setím provést další operaci k vytvoření podmínek pro seťové lůžko. Úkolem pluhu je obracet, drobit, kypřit a mísit půdu. Svou úlohu může plnit jen ve správném spojením s energetickým prostředkem, s traktorem. Potřeba příkonu motoru traktoru při různých hloubkách a půdních podmínkách ukazuje tab. 2.

Tab. 2: Příkon traktoru pro dvouradličný a pětiradličný pluh (v kW) pro pracovní rychlost 6 km/h

Vývoj traktorů, zavedení tříbodového závěsu a regulační hydrauliky znamenal přechod od přívěsných pluhů k neseným a návěsným. Pro orbu v našich podmínkách se využívají radličné pluhy. Dvou až čtyřradličné pluhy se používají pro traktory s výkonem motoru do 88 kW (120 k). Pěti a víceradličné pluhy se agreguji s traktory s výkonem motoru 120 kW a vyšším. Převážná většina pluhů dodávaných do zemědělství jsou oboustranné pluhy, které umožňuji orbu do roviny a odkládají skývu stále na jednu stranu, což je výhodné zejména při orbě na svahu.

Pro usnadnění otáčení pluhu a zvýšení komfortu obsluhy lze na pluh namontovat tzv. memory válec, který před započetím otáčení přiblíží rám s orebními tělesy k ose pluhu a tím umožní snadnější otáčení ve větší výšce nad povrchem terénu a omezí boční rázy do ramen traktoru. Moderní pluhy kromě systému „vario” (plynulá změna záběru pluhu) vyžívají i systémy trakčního dotížení zadní nápravy a i u těchto strojů můžeme využívat elektronické systémy tj. ISOBUS a další.

Využití trajektorie vedení orební soupravy při využití GPS umožňuje větší nasazení pluhů pro orbu on-land. Měnitelný záběr pluhu – pracovní záběr orebního tělesa – můžeme měnit v souladu s podmínkou minimálního orebního poměru tak, aby byl dodržen 1,27 větší záběr než je hloubka orby.

Správné seřízení pluhu – základ kvality a ekonomiky orby

Čisté rovné brázdy na základě kvalitní orby vypovídají o tom, že pluh je správně nastaven. Správné seřízení a nastavení oproti špatnému snižuje až o 30 % potřebu tažné síly. Optimální nastavení pluhu vede ke zlepšení kvality orby, k lepší ovladatelnosti soupravy a k úspoře pohonných hmot. Pro správné seřízení orební soupravy traktoru a pluhu je potřeba začít již u traktoru. Jsou-li v souladu technické připojovací parametry (kategorie tříbodového závěsu), je nutno u traktoru zkontrolovat rozchod předních a zadních kol tak, aby obě nápravy měly stejný rozchod – přední kola mohou mít o 0–100 mm rozchod menší jak zadní náprava. Také vybavení traktoru přídavným závažím či naplnění zadní pneumatiky kapalinou je možné pro zlepšení trakce. Kontrolujeme správný tlak v pneumatikách. Zvýšený tlak signalizuje větší prokluz a zvýšený měrný tlak na půdu či podorniční. Stejný (spíše nižší) tlak v zadních pneumatikách znamená menší prokluz a nižší měrný tlak na půdu. Také zkontrolujeme připojení tříbodového závěsu na traktoru tak, aby spodní táhla při pohledu shora (v půdorysu) nebyla rovnoběžní s osou jízdy.

Pro připojení pluhu a třetího boduje správná poloha taková, kdy linie spodního táhla a směr třetího bodu se protnou na předním kole.(viz obr. 2). Přestavení horního táhla (možná je i plynulá změna), viz body T₁, T₂ a T₃, umožňuje regulovaný přenos tíhy pluhu na hnacích kolech traktoru ,což má za následek nižší prokluz kol a tím i nižší spotřebu nafty.

Rozhodující je seřízení pluhu při orbě. Všechna orební tělesa jsou kolmá k povrchu pole a všechna orební tělesa mají stejnou hloubku (nestavíme pluh na špičku nebo na patu). Také musíme vyrovnat rám pluhu ve vodorovné rovině (měříme stejnou vzdálenost v přední i zadní časti pluhu od povrchu pole). Nejdůležitější z hlediska energetické náročnosti je seřízení na bod tahu – tj. tak, aby odpor pluhu, který se nachází ve stopníku pluhu, procházel středem zadní nápravy (viz obr. 3) a ve spojnicích spodních táhel se nacházel blíže pravého předního kola.

Obr. 2: Změna nastavení třetího bodu a jeho vliv na dotížení zadní nápravy (Slimařík, 2015)

Obr. 3: Seřízení bodu tahu (GP – bod odporu pluhu, M – střed zadní nápravy, T – spojnice spodních táhel a odporu pluhu), (Slimařík, 2015)

Je-li správně pluh seřízen na bod tahu, je tahový odpor rozložen rovnoměrně na obě kola a traktor nevybočuje. Při takovém nastavení se nemusí již provádět při změně záběru dodatečné nastavení. To umožňuje plynulou orbu i při změněných podmínkách práce. Tím je zaručena minimální tahová síla. Ještě než seřídíme bod tahu, je potřeba seřídit záběr prvního orebního tělesa tak, aby všechna orební tělesa orala stejně – aby pluh nepároval. Kromě správného nastavení pluhu je nutné správné využití regulační hydrauliky traktoru tak, aby byl zachovám požadavek dodržení hlouby na celé ploše pozemku, tak i optimální spotřeba nafty. Kvalita orby je dána také jištěním orebních těles. Provedení jištění může být mechanické, kdy jsou využívané listové nebo vinuté pružiny. Využíváno je i jištění hydropeumatické nebo tzv. střižným šroubem.

Obr. 4: Pětiradličný pluh s různým typem jištění orebních těles a různým typem odhrnovaček. Konstrukce nových odhrnovaček z několikavrstevné legované oceli, nové tvary dlát na čepelích jsou další prvky moderního pluhu. Řada doplňujících zařízení – zahrnovače rostlinných zbytků, nožová krojidla, zařízení pro úpravu ornice umožňuje lepší vyžití pluhu a jeho univerzální nasazení v základních pracovních postupech zpracování půdy.

Obr. 5: Seřízení šířky záběru prvního orebního tělesa (vnější šroub) a seřízení bodu tahu (vnitřní šroub)

Obr. 6: Orba neseným šetiradličným pluhem vybaveným předradličkami firmy AMAZONE

Závěr

V zemědělství, kde vstupy rostou, nákupní ceny ovlivňuje trh, je zpracování půdy a jeho intenzita rozhodující z hlediska kvality produkce a z hlediska nákladů na pěstování plodin. Půdní, klimatické či provozní podmínky zásadně ovlivňují zpracování půdy. Pluhy vyráběné v dnešní době s dvěma až čtrnácti orebními tělesy (záběr 0,5–7,5 m) umožňují odpovídající agregaci jak z hlediska energetické náročnosti, tak i z hlediska půdních podmínek. Pro správný návrh soupravy a pro jeho vyšší výkonnost je důležitá velikost pozemku, zejména jeho délka. Pro hlubší zpracování půdy, pro dobré zaorání rostlinných zbytků je možné použít orbu radličným pluhem do hloubky odpovídající potřebám následné plodiny. Pluh splňuje všechny požadavky ukazatele zpracování půdy, zejména stupeň zaklopení rostlinných zbytků je až 95 % a další kvalitativní ukazatele jsou na dobré úrovni.

Podstatné je, aby stroje na zpracování půdy přispívaly také k ochraně půdy a hospodaření na půdě umožňovalo jak produkční, tak i mimoprodukční funkci půdy dnes i v budoucnosti.

Otázka orat či neorat vyvolává stále velkou diskuzi mezi zemědělci. Pro správné posouzení použití pluhu je nutné posoudit vhodnost různých technologií zpracování půdy a setí pro konkrétní půdní a klimatické podmínky daných zemědělských podniků a skladbu pěstovaných plodin.

Literatura:

[1] Aneken,T.: Bodenberabeitung, UFA Revue, 2/2001

[2] Kolektiv: Kultivace a rekultivace půd, VUMOP, Praha, 1994,198 s.

[3] Pastorek a kol.: Technologické systémy rostlinné výroby, VUZT, Praha, Sv. 2-2002, Zemědělská technika – příručka pro praxi, 95 s.

[4] Slimařík: Analýza silových účinků pluhů na výstupní parametry orebních souprav, Autoreferát k disertační práci, Mendelu, Brno, 2015, 38 stran