Otevřená data jsou na ministerstvu vnímána ve dvou rovinách, z nichž jedna se věcně i časově prolíná do druhé a naopak. První rovinou je poskytování otevřených dat dle platné legislativy, zejména pak nařízení vlády č. 425/2016 Sb. o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. Tento dokument jasně vymezuje základní oblasti, kterých by se otevřená data měla týkat. Ve zkratce se jedná zejména o data týkající se správy a chodu celého úřadu i s vybranými agendami, které musí nejenom resort zemědělství dle legislativy vykonávat. Oblastí, které dané nařízení vlády vymezuje je celkem 11. Druhým významným dokumentem, který je klíčovým pro správu otevřených dat resortu, je „Akční plán České republiky: Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2016 až 2018.” „Tento dokument je klíčovým jelikož definuje datum povinného zveřejnění vybraných informací jako otevřená data do národního katalogu otevřených dat (dále jen NKOD).” Toto datum bylo původně stanoveno na 1. 1. 2018, ale vzhledem k obsáhlosti celé agendy se datum posunulo na 1. 1. 2019. K tomuto datu by měly všechny resorty publikovat vybrané informace jako otevřená data v NKOD. Gestorem a správcem NKOD je Ministerstvo vnitra a v tomto ohledu byla s Ministerstvem vnitra navázána úzká spolupráce. Bylo diskutováno zejména jakým způsobem se k dané problematice postavit a jak nastavit interní, ale i externí procesy, aby výsledná služba byla co nejkvalitnější pro širokou veřejnost. Druhou rovinou, pod kterou se na otevřená data resortu MZe nahlíží, je rovina dat a informací pro potřeby zemědělství. Patří sem jak prostorové informace, tak data a informace s těmito daty spjatá. Tato rovina je pro MZe významná. MZe si uvědomuje důležitost kvalitních a správně publikovaných dat, jak pro zemědělce, tak i pro širokou veřejnost.
Vize otevřených dat ministerstva zemědělství
Z laického hlediska se problematika otevřených dat může zdát jako jednoduchý proces, kdy státní správa jednoduše tzv. vystaví data veřejnosti prostřednictví internetu. Celý proces je však mnohem složitější a s obsáhlostí datových sad náročnost celého procesu prudce narůstá. Prvním krokem, v rámci nastavení interních procesů resortu pro otevřené vládnutí, bylo zřízení celoresortní pracovní skupiny. Tato skupina se skládá ze zástupců resortních organizací ministerstva, kteří jsou v rámci své působnosti odborníky na danou problematiku. V rámci této skupiny se vytváří koncepční dokument, který řeší jak v resortu nastavit procesy pro poskytování otevřených dat z oblasti zemědělství široké veřejnosti. Důraz je kladen především na správný technologický a věcný aspekt a také na legislativní problematiku otevřených dat MZe.
Aby bylo možné správně poskytovat data a informace jako otevřená data, je potřeba zejména klasifikace datových sad. Zde dojde k roztřídění všech datových sad celého resortu zemědělství. Tedy ze všech oblastí zemědělství jako např. lesnictví, vodní hospodářství, myslivost, rybářství, ochrana životního prostředí apod. Cílem této části je vydefinovat datové sady, které budou smysluplným podkladem pro širokou veřejnost. Touto klasifikací se zamezí případům, kdy by bylo široké veřejnosti poskytováno ohromné množství informací a koncový uživatel by se v nich nemohl vzhledem k rozsahu orientovat a služba by tak pozbývala významu.
Dále je potřeba zpracovat legislativní analýzy, které jasně určí jaká data a informace je možné poskytnout jako otevřená data veřejnosti. Nezbytná je potřeba se zaměřit také na rozsah poskytovaných informací tak, aby nedošlo k poškození České republiky. Zemědělská a potravinářská politika jsou klíčovými oblastmi rozvoje České republiky a vznikají v souladu s ochranou zájmů České republiky, zejména k ochraně občanů a jejich majetku. I zde je tedy potřeba definovat hranice, kdy se jedná o data, která pomohou českým zemědělcům a umožní jim kvalitnější hospodaření a data, jejichž zveřejněním by mohlo dojít k jejich zneužití a k poškození zájmů České republiky.
Nesmírnou důležitost, zejména pro uživatele, má oblast použitých technologií. Velké množství datových sad je uloženo v různých datových formátech a nebylo by účelné, abychom veřejnosti poskytovali data např. v několika různých formátech. Koncový uživatel by pak neuměl s těmito daty pracovat. Z toho důvodu budou definovány klíčové formáty pro vybrané oblasti informací a nevznikne tak uživatelům dodatečný náklad na pořízení software, který by s daty uměl pracovat. V oblasti technologií je dále potřeba zdůraznit správu těchto datových sad a způsob jejich poskytování. Cílem je, aby koncový uživatel našel na jednom místě veškeré informace, které potřebuje a to rychle, přehledně a kvalitně. U řady datových sad denně dochází ke změně informací, např. stavy průtoků na vodních tocích. Z toho důvodu je potřeba zvážit využití technologií, které by data tohoto typu poskytovala neustále aktualizované koncovým uživatelům, např. tzv. API apod.
Závěr
Problematika otevřených dat je pojem chápaný na Ministerstvu zemědělství jako služba, která významným způsobem pomůže nejen českým zemědělcům, ale také poskytování kvalitnějších služeb pro občany, zvýšení informovanosti obyvatelstva, zvýšení transparentnosti veřejné správy apod.
S neustále narůstajícím zájmem o otevřená data v zemědělství, lze očekávat i nárůst využívání nových moderních technologií v zemědělství, což přinese dynamiku do tohoto sektoru, který je jedním z klíčových sektorů českého hospodářství.
Cílení otevřených dat do oblasti precizního zemědělství je jednou z priorit resortu, nicméně je třeba vzít v úvahu složitost a náročnost celého procesu, což obnáší zejména časovou náročnost na implementaci principu otevřených dat. Všechny klíčové aspekty problematiky otevřených dat jsou a nadále budou konzultovány a spoluvytvářeny s předními českými odborníky na danou problematiku i se špičkovými odborníky z resortních organizací a akademické sféry, aby výsledná služba byla veřejnosti ku prospěchu a o výsledcích těchto procesů bude veřejnost včas informována.
