Nové rybí plemeno
Nazvali ho amurský lysec po jednom z rodičů, který pochází z východoruské řeky Amur protékající Vladivostokem. Díky mnohaletému snažení získali vědci pro praxi plemeno kapra odolné proti nemocem, především vůči vysoce infekčnímu a smrtelnému onemocnění způsobenému koi herpes virem (KHV). Nové plemeno, jeho chovný cíl a řád plemenářské evidence byly v minulém roce uznány Ministerstvem zemědělství i Šlechtitelskou radou pro chov ryb Rybářského sdružení ČR. Jde o nové rybí plemeno, žádné jiné přitom v ČR nebylo uznáno už více než dvacet let. Fakulta ve spolupráci s produkčním partnerem začne na jaře rybářům prodávat toto plemeno pro chov v rybnících.
Vědecký výzkum a systematická mravenčí práce
„Amurský lysec se na našem pracovišti šlechtil více než sedmnáct let,” říká Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. Nové plemeno kapra je výsledkem systematické mravenčí výzkumné práce, na které se podílela řada pracovišť. Kromě pracovníků naší fakulty a jejího vědeckého výzkumného centra CENAKVA spolu s genetickým centrem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech, spolupracovali na šlechtění také kolegové z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Vysokou odolnost amurského lysce k viróze KHV ověřil Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Jde u nás o jedinou laboratoř schopnou testovat rybí viry. Vědecká práce vycházející z rybářského entuziasmu kolektivu vědců je nyní k dispozici produkčním rybářům,” dodává Otomar Linhart s tím, že díky spolupráci fakulty s Rybníkářstvím Pohořelice nyní existuje amurský lysec hned ve dvou liniích, vodňanské a pohořelické.
Lysé plemeno s geny divokého šupinatého amurského kapra
Podle Vladimíra Chytky z Rybníkářství Pohořelice má chov lysých kaprů, tedy kaprů, kteří nemají takřka šupiny, na jižní Moravě tradici, ve které chtějí pokračovat i díky novému plemeni. „Amurského lysce linie pohořelické už využíváme v rybářském provozu a o nabízený plůdek a násady je velký komerční zájem,” říká Vladimír Chytka a dodává, že i když produkce šupinatých kaprů stále tvoří až šedesát procent zdejší produkce tržního kapra, lysí kapři jsou finančně, komerčně a exportně atraktivní a vyvážejí se úspěšně do Německa, Rakouska a Polska.
„V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy,” uvádí Martin Flajšhans, vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA, které vzniklo při fakultě v roce 2010 z Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace. „Cílem šlechtění bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra, tzv. sazana, který je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný.” Na základě opakovaného křížení, výběru, reprodukce a následného testování užitkovosti růstu a odolnosti proti nemocem, tak vzniklo nové lysé plemeno nesoucí geny původního divokého šupinatého amurského kapra. Především ale plemeno dobře přežívá, je velmi odolné vůči některým nemocem a roste stejně dobře jako jiné produkční linie kapra, které se tradičně v České republice chovají.
