Harvestorová technologie neboli spojení harvestoru, stroje určeného k těžbě a manipulaci s dřívím, s forwarderem, strojem určeným pro jeho transport na odvozní místo, je v současnosti nejmodernější těžebně-dopravní technologií. Tyto stroje jsou vrcholem jak z pohledu efektivity, tak z pohledu bezpečnosti práce. Kromě toho, když jsou nasazeny stroje odpovídajícího typu a „zdravotního stavu” a jsou zároveň ovládány kvalitním (nikoli pouze kvalifikovaným) operátorem, je tato technologie i velmi šetrná k přírodě.
Prvopočátky harwarderu
Od počátků harvestorové technologie, tedy zhruba od konce 40. let 20. století, pracovali konstruktéři na stroji, který by spojil funkce harvestoru a forwarderu. To předpovědělo stroj, který provádí celý proces výroby surového dříví od těžby přes sortimentaci až po dopravu na odvozní místo. Jeden z prvních takových strojů byl Bushův dvouúchopový kombinovaný stroj z konce 50. let, ze kterého se vyvinul kombinovaný stroj Koering Bush (obr. 1). Stroj byl ovšem vybaven hlavicí, která neumožňovala sortimenaci. První pokusy s kombinovanými stroji vybavenými hlavicemi jak pro těžbu a sortimentaci dříví, tak pro manipulaci probíhaly koncem 80. a začátkem 90. let minulého století ve Skandinávii. Tyto stroje ovšem vykazovaly velmi nízkou efektivitu zejména ve fázi těžby dříví.
Další vývoj
Koncem devadesátých let představily nezávisle na sobě dvě firmy – Pika a Hemek – koncepci kombinovaného stroje s výměnnou těžební hlavicí, respektive drapákem. Stroj nejdříve pomocí hlavice pokácel a sortimentoval dříví, následně vyměnil hlavici za drapák a dříví vyvezl na odvozní místo. V konečné fázi tyto stroje dosahovaly efektivity až 12 m3 dříví za hodinu.
V roce 1999 představila společnost Valmet svůj kombinovaný stroj vybavený přívěsem a speciální kombinovanou hlavicí. Stroj pokácel strom, otočil výložník a provedl zpracování stromu přímo nad přívěsem (nebo ložnou plochou). Toto zařízení vykazovalo v probírkách výkonnost cca 5 m3 za hodinu. V roce 2000 představil Hemek novou koncepci – otočnou a naklápěcí ložnou plochu, která usnadnila nakládku a vykládku dříví (obr. 2). Tuto koncepci převzala celá řada firem jako Komatsu (obr. 3.), EcoLog a mnohé další.
Koncepce odpojitelného oplenu
Dalším myšlenkovým postupem bylo sestrojit stroj, který by měl výložník orientovaný nad ložnou plochou, tedy aby byl stroj v pracovní pozici orientován ložnou plochou (s klanicemi) ke stromu a výložník (hydraulická ruka) se pro strom natahoval přes ložnou plochu. Od tohoto principu už byl jen kousek ke koncepci odpojitelného oplenu, to znamená, že stroj ve fázi těžby a sortimentace odpojí klanice, případně celou ložnou plochu. Následně po ukončení těžby vymění hlavici za drapák a připojí ložnou plochu, respektive klanice, a dále pracuje jako forwarder. Na tomto principu je založen například harwarder českého výrobce Entracon EC 60 (obr. 4).
Problémy s těžištěm? Už ne
Ve všech případech ovšem konstruktéři naráželi na jeden zásadní problém – těžiště harvestorového podvozku je výrazně blíže k jeho středu, než je tomu u forwarderu, kde je těžiště naopak značně posunuté dozadu. Je to dáno účelem strojů – harvestor má být co možná nejobratnější kvůli pohybu v porostu, naopak forwarder je koncipován pro vyvážení nákladu o značné hmotnosti. Řešením tohoto problému se zabývá celá řada konstruktérů. Jednou z možností je vytvořit podvozek s měnitelnou délkou rámu a využívat tak pozitivních vlastností obou podvozků. Na tomto principu byl firmou Entracon ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou a Fakultou technickou ČZU v Praze v rámci projektu TAČR vytvořen harwarder EC 75 (obr. 5). Toto zařízení umožňuje prodloužit podvozek a využít výhod podvozku forwarderu anebo naopak podvozek zkrátit a využít výhod podvozku harvestoru. Přibližuje se tak ideálu kombinovaného stroje.
Výhody harwarderu
- pořizovací cena jednoho kombinovaného stroje je výrazně nižší, než cena dvojice harvestoru a forwarderu,
- harwarderem je možné realizovat i těžbu menšího rozsahu, kde by nasazení dvou strojů nebylo ekonomicky efektivní,
- náklady na údržbu jednoho stroje jsou nižší než na údržbu dvou strojů,
- doprava jednoho stroje na místo je méně nákladná než doprava dvou strojů,
- práce je pro operátora více diversifikovaná, a tím méně stereotypní,
- je možné přestavět starší stroj na stroj kombinovaný.
Ať už je koncepce kombinovaného stroje jakákoliv, má tento stroj v lesním hospodářství svoje opodstatnění a to především z důvodů:
Použité zdroje
[1] F Wester, L Eliasson (2003): Productivity in final felling and thinning for a combined harvester-forwarder (Harwarder), International journal of Forest engineering, Taylor Francis
[2] J Andersson, L Eliasson (2004): Effects of three harvesting work methods on Harwarder productivity in final felling, Silva Fennica
[3] www.entracon.eu
[4] www.ponsse.com
